„Skutečně slovo krize se zdá být zase aktuální a všichni politici a národohospodáři okolo něho našlapují po špičkách, protože se ho stále bojí. Mimochodem také proto, že v těchto dnech vzpomínáme na takzvaný „černý čtvrtek“ na newyorské burze a na následující „černé úterý“, při kterém se všichni zamýšleli nad tím, jestli je to důsledek 1. světové války a nebo naopak počátek 2. světové války.

Pravda byla, že Německo a Rakousko jako poražené země prožili velkou inflační krizi a že v třicátých letech se ukázalo, že lékem na tyto neduhy je militarizace Německa a německé ekonomiky. Nemyslel si to jenom Adolf Hitler a jeho věrní „nacionální dělničtí socialisté“, ale mysleli si to i velcí podnikatelé a finančníci,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro .

„V těch letech, rodák z Třešti na Moravě, který vystudoval ve Vídni a později působil ve Spojených státech na Harwardově univerzitě (před tím v letech 1919–1920 byl dokonce ministrem financí ve zbědovaném Rakousku), finančník, člověk, který se zabýval teorií národního hospodářství a finančnictví, Josef Alois Schumpeter, vydal knihu (v roce 1942) „Kapitalismus, socialismus a demokracie“, která je dodnes chápána buď jako metafora, a nebo naopak jako návod k ekonomickému chování. V ní Schumpeter předpověděl nejenom krizi kapitalismu, ale přímo zánik kapitalismu, který bude nahrazený socialismem a ten pak demokracii. Tato jeho teorie vývoje v hospodářských cyklech se vracela mnohokrát a opakovaně vždy, když došlo k nějakému napětí globálních rozměrů, a lidé se snažili vzpomenout a nebo zapomenout na Schumpeterovy názory. Byl nejen vzdělaný, ale také uměl dobře psát a pro své studenty a čtenáře byl až fascinující.

U nás se na začátku devadesátých let o něm příliš mnoho nemluvilo, jenom se vzpomínalo. V podstatě se o něm mluvilo jen na vysokých školách ekonomického směru a dnes už jakoby vypadl z horizontu těch takzvaných „pravicových vlád“. Dnes se nám nejedná o to, jestli by tyto vlády měli být „pravicové“ nebo „levicové“. Myslím si, že jde o to, že Schumpeter předpověděl krizi kapitalismu a de facto krizi Západu, krizi euroamerického společenství, na které jsme tak hrdi a které nám tak zatemňuje mysl, že si ani neuvědomujeme, že se blíží jeho konec,“ dodává Zdeněk Zbořil.